neděle 14. února 2016

Srdce na dlani a žaludkem toho mnoho prochází..

Kdybych neplánovala "den zamilovaných" pro klienty, asi bych tenhle svátek zvládla úspěšně ignorovat.. Nebo minimálně bych měla nasazenou stejnou taktiku, jakou využívá Čůza, když se jí snažim přivolat - "je dost jasný, co to znamená, ale určitě to nebude na mě".. Je to tak. Květinářství mají otevřeno do noci, ve Sparkysu je víc zoufalých chlapů, než dětí a restaurace doprodávají týdenní menu za dvojnásobnou cenu.. Valentýn.

Když jsem byla ráno běhat se psem, moc jsem  nechápala, proč jí chce ten opilý mládenec, co se nám potácel před domem, krmit právě tulipány.. Rychle mi to vysvětlil. Nebo spíš Čůze. ,,Počkej, počkej. To vlastně nepapej. Stará by byla nasraná, že jsem zlitej jak prase, prospim celej den a ještě zapomenu na toho.. Valentýna.". Lehce jsem se usmála, zatáhla za vodítko a ve chvíli, kdy jsem málem srazila informační tabuli před vchodem do místního baru, pochopila jsem, jak si na ty květiny ten nebožák vzpomněl a proč se zároveň vrací domu v tomhle stavu "Dnes Valentýnská akce. 2 x vodka + Red Bull za 110Kč!!" Podle toho, kolikrát málem letěl k zemi cestou na metro, sice soudim, že křídla mu to nedalo, ale aspoň ušetřil a zbylo mu na ty tulipány..

Oběhla jsem naše tradiční kolečko, které už si zásadně neměřim, protože je většinu cesty podél Vltavy a já tedy několikrát letim vpřed, když se čuba rozhodne, že to hejno labutí musí nutně rozehnat nebo že zrovna když běží ukázněně vedle mě, je třeba se zastavit a zvednout klacek. Nejednou jsem díky těmhle jejím nápadům dobíhala domu jako po bahenních lázních. Nejhorší kombinace ovšem je, když s náma běží kamarád Jiří. Je to totiž fotograf. A z mé zkušenosti musím potvrdit, že tenhle druh lidí je neustále v pozoru a vždy připraven. Místo vystajlovaných fotek aka sexy Běhna mám zásobu momentek s pády, ve vlasech místo větru bahno a v očích žádná jiskra, ale rudo. Nikdy nepochopim, jak dokáže i tyhle momenty zaostřit. Tentokrát jsem to přežila bez pádu a dokumentace a cestu zpět vzala přes večerku a koupila si čokoládu s valentýnskou slevou. Štěstí, že jsem na ní nedostala chuť až v pondělí. Stála by mě pak 2x tolik a ještě by to nebyl důkaz sebelásky, ale prostě jenom čokoláda.

Doma jsem si otevřela počítač a začala promazávat fotky a dokumenty, protože paměť na disku se zmenšuje stejně rychle, jako ta moje. Když jsem procházela složky, zjistila jsem ale, že co již můj "disk" hodil do koše, ten na notebooku stále pamatuje. To zvíře, co mi podřimuje u nohou, bylo stejně praštěný i víc jak dva roky zpátky a ta běžecká bunda dostala bahenní zábal už tolikrát, že mám nárok pořídit si novou. Good point - to udělám hned příští týden. Taky jsem si vzpomněla, že "mít srdce na dlani" není zdaleka taková romantika, jak se říká a nohy se mi u toho sice podlomily, ale nebylo to zrovna dojetím. Básníci a scénáristi z Hollywoodu asi nebyli nikdy na pitevně.

Ač jsem během nuceného vyznávání citů tak trošku Grinch, poučila jsem zadané muže ve svém okolí, že když nechtějí kupovat jen jednu kytku, mají koupit tři, protože sudý počet se nedává a že pokud jdou pozdě na sraz, neměli by teda jednu tu kytku vracet zpátky, ale naopak skutečně ještě jednu přidat. A protože neděle mi vždy přišla jako ten den, kdy je dobré trávit čas s rodinou (nebo nemuset vařit), pozvala jsem se na oběd k našim. Spokojeně sedim u stolu a za zvuku pračky a fotbalu konzumuji kachnu. Řiká se, že láska prochází žaludkem. Budiž. Ale pochybuju, že chutná stejně dobře, jako tenhle opeřenec.

Srdce a žaludek jsou na prvním místě hlavně orgány. A potřebujeme je každý jeden den v roce. Když už teda máme tendenci spojovat je tak intenzivně s city, možná by nebylo na škodu, si tenhle fakt uvědomit a pro tu čokoládu (si) zajít, i když na ní není sleva ve tvaru srdce a ty tulipány donést domu, ač jsem na ně neušetřil díky vodce v akci "pro zamilované" (pro každýho, kdo je ochotnej to zaplatit a nevyhodit hned u baru). Srdce tluče a žaludek tráví nejen 14.2... Na druhou stranu. Kdy jindy takhle vydělá i květinářství, co neni u hřbitova a prodej plyšových srdcí i mimo kolotoče a střelnici. Já si jdu dát s láskou dvojku vína a pusu rodičům, že mě za ty vtipy, pády a neplánované obědy ještě pořád nezabili. Jo a na zdraví! Bez toho to stejně nejde.. #srdcenadlani #laskaprochazizaludkem #marryme #itsnotaboutvalentinesday

Žádné komentáře:

Okomentovat